Kostel na Zelené hoře
Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou byl postavený v letech 1719-1722 ve stylu vrcholného baroka. Založení kostela souviselo s připravovaným blahořečením a svatořečením Jana Nepomuckého, poté, co byl v jeho hrobě v pražské katedrále sv. Víta nalezen jeho domnělý zázračně neporušený jazyk. Stavba byla zahájena rozhodnutím opata žďárského cisterciáckého kláštera Václava Vejmluvy. Celá stavba je umístěna na vrcholu kopce, který byl podle mučedníkova rodiště nazván Zelená hora.
Celá konstrukce kostela je tvořena detailním symbolismem. Základem je kompozice pěticípé hvězdy, symbol nejen pěti Kristových ran, ale také pěti písmen v latinském slově „tacui“ (mlčel jsem) a především pěti hvězd ve svatozáři mučedníka sv. Jana Nepomuckého, které se podle legendy objevily ve Vltavě po jeho utonutí. V samém centru stavby, ve vrcholu kupole, se nalézá jazyk jako symbol mučedníka Jana Nepomuckého. Podle legendy Jan, ačkoliv byl mučen, nevyzradil svěřené zpovědní tajemství.
